Domů > Cestování > Outer Banks

Outer Banks

25.04.2010 ToMik

Karolína se honosí vnějšímy ostrovy, které jsou z velké části před samotným pobřežím. Můj původní dvoudennní plán k ostrovům se smrskl na jednodenní. Cestu jsem odhadl na 200mil, při cestovní rychlosti 130km/h to dá s nejakým zdržením 2hodiny cesty. Vyrážím v 5hodin ráno. Po dvou hodinách cesty je pobřeží stále v nedohlednu. Zastavuji abych nabral petrol, snědl snídani a koukl se kolik cesty mám ještě před sebou. Jsem za půlkou. Odhaluji svoji chybičku ve výpočtu trasy. Highway končí a s ní také povolená rychlost 70mph. Teď už jen 45, místy 50mph. Většinou se však jezdí o 5-10mph více. Další moje zastávka je před mostem. Můj první dlouhý most, spojující pobřeží s Raynoke ostrovem. Po nezbytném průzkumu vyrážím dále na cestu k několika mil vzdálenému akváriu.

Vstup 8USD nabízí procházku kolem několika akvárii zachycujících život v okolních vodách ostrova. V místech, kde přitéká velká řeka a sladká říční voda se míchá se slaným mořem, se ryby musí adoptovat na různou koncentraci soli ve vodě. Jsou tu říční ryby, sumec, nějaký úhoř s jedním párem nožiček, zelené murény s ostrými zoubky v tlamě. Barevné rybičky, mořští koníci, kulaté akvárko s rejnoky, na které si můžete šáhnou. Nějvětší atrakcí asi však je veliká nádrž se žraloky a potápěčská šou, kdy lidi před sklem akvária kladou různé otázky přes interkom potápěčům. Toto mě tedy až tak nezaujalo, čekal jsem spíše nějakou akci, jako třeba krmení dravé zvěře…

Zajímavý je zde taky způsob projekce 4mi projektory na kouli, na které se zobrazují různá data naměřená agenturou NOAA na povrchu Země. Každý projektor má svůj server a k tomu ještě jeden centrální server na synchronizaci. Za zmíňku také stojí, že zhruba 40km od ostrovů prochází teplý Golfský proud na sever k Evropě a proto jsou zde silné mořské proudy.

Po akvárku je čas na oběd a další cestu. Cíl je maják v Corole. A kam se podíváme cestou, to ještě uvidíme. Další nádherný most tentokrát na OuterBanks. Cestou odbočuji na památník bratří Wrightů, průkopníků letectví, kteří zde v roce 1913 uskutečnili první let. Byl to spíše dlouhý skok, ale tady to začalo. Malá prohlídka muzea, místního letiště a památníku. Podařilo se mě tu zapíchnout taky kaktus do paty. No psali, choďte po vyznačených cestách.. V místním shopu jsem našel i nějaké rozumné tričko. Takže ke 4USD za vstup, se přidalo i několik za tričko. Sluníčko venku pěkně pálí, může být kolem 80 stupňů F.

Moje další cesta vede do visitors centra, kde mě starší dáma ochotně věnuje mapu místní oblasti. Přidá nějakou poznámku, že počasí nachystali akorát pro mě a popřála příjemnou cestu. V tomto jsou američani od nás odlišní.

Odbočuji z 4 proudé „dálnice“ na místní obyčejnou cestu. Do Coroly je to ještě asi 30mil. Cesta začíná být únavná. Projíždím vesničky, nalevo moře, napravo moře, sem tam se objeví evakuační směrovka pro případ hurikánu. Domy jsou postaveny u pláže, od vody je dělí 3 metrová hradba písku. Zajímalo by mě, jak to tu asi vypadá v zimě.
Vstupné na maják je 7USD. To je cena za to, že si po svých vylezete nějakých 214 schodů. :-) Výhled je však nádherný a taky jsem se dozvěděl, jakým způsobem byla konstruována majáková světla. S použitím fresnelových zrcadel byl maják vidět na moři 30mil daleko. Nahoře fouká vítr, jako ostatně všude tady na ostrovech, ale dole to není mezi stromy tak znát jako tady.

A po majáku mě čeká šumění Atlantiku. A taky jemný písek, který pokrývá celé pobřeží. Kousky škeblí a vlny neustále dorážející na pobřeží. Voda je celkem studená, ale i tak se po kolena brouzdám příbojem.  Na zpáteční cestě se mi lepí hřejivý písek na nohy. V autě zapínám GPSku a zjišťuji, že je hned vedle keš. Kousek se tedy vracím a zapisuji se jako nálezce „pokladu“.  Vyrážím k poslední dnešní atrakci.

Západ slunce mě zastihává na písečné duně. Písek a zase jen písek. To je malá „Sahara“ kousek od cesty. Jockey’s Ridge State Park. Největší písečná oblast v Karolíně. A možná i na celém východním pobřeží. Vítr unáší písek a zametá stopy. Trénuje se tu létání na rogalu, pouští se tu draci, nebo se jenom skáče do písku. Písek je téměř přes celou šířku ostrova. A mě už zbývá jen cesta zpátky. Teď už vím co mě čeká: 4hodiny cesty. Pokud vše půjde hladce měl bych být ve 23hodin na hotelu …

Categories: Cestování
Komentáře jsou uzavřeny.
Statistical data collected by Statpress SEOlution (blogcraft).